Dávno před touto ztrátou však zažila tato rodina jinou tragédii, když jejich malý syn zemřel ve věku pouhých sedmi let. Byl pochován na dětském oddělení místního hřbitova, daleko od rodičů, kteří ho s těžkým srdcem museli nechat odejít.

Nyní, ve svém pokročilém věku, si starý muž přeje mít rodinu zpět – mít všechny tři, sebe, svou ženu a syna, spočívající na jednom místě, v rodinném hrobě. Toto přání ho přivedlo k tomu, aby požádal o exhumaci a zpopelnění synových ostatků, což by umožnilo konečné spočinutí celé rodiny pohromadě.

S touto žádostí se obrátil na Tomáše Telekiho,  pod něž spadá správa hřbitova. Co následovalo, bylo o to vzácnější. Setkal se s vstřícným a ohleduplným přístupem, který v nás všech zanechává pocit naděje, že laskavost a empatie ještě stále existují. Jeho žádosti bylo vyhověno s velkým pochopením, což starého pána dojalo k sepsání děkovného dopisu k rukám pana ředitele Zbyňka Koblížka, ředitele Technických služeb města Chomutova. V něm vyjádřil hlubokou vděčnost za lidskost a podporu, které se mu dostalo.

Tento příběh je připomínkou síly lidské laskavosti a toho, jak moc může empatie ovlivnit život jednotlivce. V dnešní době, kdy se často zdá, že se základní hodnoty vytrácejí, je důležité nezapomínat na to, jak důležitá je podpora a soucit. Díky lidem, jako jsou ti na Technických službách Chomutova, může jeden starý pán žít s pocitem, že jeho rodina je opět pohromadě, a to nejen v jeho srdci, ale i na místě jejich posledního odpočinku.

Jde o krásný příklad, jak mohou malé, ale důležité činy laskavosti v našich komunitách pomoci zhojit staré rány a přinést klid do našich životů.